Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová zkritizovala družstvo, vadí jí vyjadřování

K 50. narozeninám dostalo Stavební bytové družstvo Krušnohor opravdu hezký dárek. (A ještě k tomu pod vánoční stromeček!) Tím dárkem byl dopis od veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. Zlobí se na družstvo za naše vyjadřování. Protože soudíme, že by o obsahu jejího stanoviska (či doporučení?) měli vědět všichni naši klienti – družstevníci a vlastníci bytů – tedy čtenáři měsíčníku Krušnohor, rozhodli jsme se vás s obsahem písemnosti seznámit.

Ta byla adresována přímo do rukou předsedy představenstva Arnošta Ševčíka. Samozřejmě, že se jí zabýval celý druhý nejvyšší orgán družstva. O jeho reakci se dočtete na následujících tiskových stranách. Nás ale zajímá také vaše stanovisko. Napište nám do redakce (kontaktní údaje najdete v tiráži na straně 3 dole).

CO NAPSALA

Co se tedy představenstvo družstva z dopisu Anny Šabatové dozvědělo?

Vážený pane předsedo, obracím se na Vás v souvislosti s podnětem stěžovatele, který mě upozornil na obsah oficiálních webových stránek Stavebního bytového družstva Krušnohor (dále jen „SBD“ či „družstvo“).

Úvodem Vás chci informovat o tom, že vykonávám působnost také ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací. Mým úkolem je poskytovat obětem diskriminace metodickou pomoc, která spočívá v právním vyhodnocení záležitosti popsané stěžovatelem a v nastínění dalších nejvhodnějších možností řešení. Mimo to také provádím výzkumy či vydávám doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací.

Po zhlédnutí některých příspěvků na webových stránkách SBD považuji s ohledem na svou působnost za důležité vyjádřit se k nim z pohledu práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací.

VYMEZENÍ PŘÍMÉ DISKRIMINACE A OBTĚŽOVÁNÍ

Antidiskriminační zákon za diskriminaci označuje jednání (včetně opomenutí), kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě než s jinou osobou ve srovnatelné situaci.

Antidiskriminační zákon za diskriminaci označuje jednání (včetně opomenutí), kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě než s jinou osobou ve srovnatelné situaci, pokud je toto jednání motivováno některým z výslovně jmenovaných důvodů a pokud k tomuto jednání dochází v některé ze stanovených životních situací včetně přístupu k bydlení či jeho poskytování, je-li nabízeno veřejnosti. Mezi nepřípustné důvody rozlišování zákon řadí rasu, etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení,náboženské vyznání, víru a světový názor (v podrobnostech odkazuji na přiložený informační leták Rovné zacházení a ochrana před diskriminací).

Uvedené vymezení odpovídá přímé diskriminaci podle antidiskriminačního zákona. Zákon upravuje rovněž diskriminaci ve formě obtěžování. Rozumí se jím nežádoucí chování, které souvisí s výše zmíněnými zakázanými důvody a jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího nebo urážlivého prostředí.

Jsem přesvědčena o tom, že některé příspěvky/výroky na výše zmíněných webových stránkách SBD jsou v moderní demokratické společnosti, jež má zachovávat respekt k lidským právům, nepřijatelné. Osoby romského původu (zejména z řad skutečných či potenciálních nájemců bytů spravovaných družstvem, ale i z řad Romů obecně) je mohou oprávněně pociťovat jako zostuzující a vnímat je jako zásah do vlastní důstojnosti. Doplňuji, že dle Nejvyššího soudu může snižování lidské důstojnosti zahrnovat mimo jiné i obtěžování. Jak jsem uvedla výše, podle antidiskriminačního zákona je nutné na obtěžování nahlížet jako na formu diskriminace.

VÝROKY TISKOVÉHO MLUVČÍHO DRUŽSTVA

Za typický příklad snižování lidské důstojnosti lze považovat reportáž Alfa TV, umístěnou na webových stránkách družstva nazvanou „Šmoulové z Chanova“. Reportáž poukazuje na vznik knihy stejného názvu autora J. M. Siebera. Ve videu mimo jiné zaznívají vyjádření tiskového mluvčího družstva Petra Prokeše, jimiž reaguje na jednu z pasáží knihy pojednávající o „míšení cikánského etnika s jinou rasou“ a uvádí, že ho „… napadlo, že pokud bychom cikány oplodňovali, za několik generací bychom z nich měli v domech vzorné bydlící, a nemuseli tak řešit problémy se zdevastovanými byty a vybydlenými domy."

Výroky tiskového mluvčího družstva naplňují s ohledem na výše uvedené vymezení znaky diskriminace ve formě obtěžování z důvodu romského původu. Vzhledem k tomu, že vyjádření zaznívají od zástupce subjektu pohybujícího se na trhu s byty (spravujícího bytové i nebytové prostory), diskriminační jednání lze podřadit pod antidiskriminačním zákonem vymezenou oblast přístupu k bydlení a jeho poskytování.

Na mých závěrech (diskriminace ve formě obtěžování) nic nemění ani skutečnost, že výroky tiskového mluvčího družstva nesměřují vůči konkrétnímu jedinci. Jak vyplývá například z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, je nepochybné, že k zásahu do lidské důstojnosti může dojít nejen, pokud je takový zásah zacílen vůči konkrétní osobě, ale i pokud je vyjádřený v obecné formě a vztahuje se tak na celou množinu fyzických osob. Z hlediska judikatury Soudního dvora Evropské unie („SDEU“) nepřekáží závěru o diskriminaci ani situace, kdy neexistuje konkrétní oběť obtěžujícího výroku, která by obtěžování namítala.

DALŠÍ OBSAH WEBOVÝCH STRÁNEK DRUŽSTVA

I další příspěvky, které lze nalézt na webových stránkách SBD, mohou skuteční či potenciální nájemci bytů spravovaných SBD, ale i Romové obecně, oprávněně vnímat jako obtěžující, zasahující do jejich důstojnosti.

V této souvislosti lze poukázat vedle výše zmíněných výroků tiskového mluvčího dále například na výzvu SBD obyvatelům domů ve správě družstva k zasílání zkušeností s „cikány a nepřizpůsobivými obyvateli“. Tyto „příběhy“ SBD posléze zveřejňuje ve svém zpravodaji. Obecně se na webových stránkách naprosto běžně vyskytují výrazy „cikáni“ a „nepřizpůsobiví“ ve spojitosti s příslušníky romské menšiny. Nelze si nepovšimnout celkového zaměření/vyznění webových stránek, z něhož je patrný silně negativní postoj k Romům.

Je třeba mít na paměti, že Romové jsou dlouhodobě (nejen) v České republice jednou z nejvíce znevýhodňovaných skupin, a to v různých oblastech života (na trhu práce, v přístupu k bydlení, vzdělávání atp.). Jakékoliv jejich označování a stereotypní hodnocení je i podle Nejvyššího správního soudu na místě posuzovat velmi přísně.

Pokud jde o výraz „nepřizpůsobiví“, dlouhodobě kritizuji jeho užívání v médiích. Jsem přesvědčena o tom, že používání tohoto pojmu (zejména médii) zásadním způsobem stigmatizuje Romy a posiluje předsudky vůči nim. V minulosti jsem již vyjádřila názor, že používání tohoto výrazu ve spojení s etnicky vymezenou skupinou osob může představovat diskriminaci ve formě obtěžování. A to bez ohledu na to, zda je úmyslem mluvčího zasáhnout do lidské důstojnosti či zda užití termínu vychází z nějaké negativní zkušenosti s konkrétním příslušníkem dané menšiny.

Za problematické považuji i velice časté užívání výrazu „cikáni“ napříč webovými stránkami SBD. Označení „cikán“ či „Cikán“ (a od něj odvozené výrazy) jako synonymum pro Romy či potulně žijící, kočující osoby se používal v historii po dlouhou dobu a někteří Romové se s ním dodnes identifikují. Další část Romů ale výraz za vhodný nepovažuje. Upozorňuji na to, že první Mezinárodní romský kongres v roce 1971 navrhl a schválil jako vhodné označení pro řadu skupin, do té doby nazývaných pejorativem „Cikáni“ nebo jeho ekvivalenty, výraz „Romové“. Je třeba mít na paměti vnímání pojmenování „cikáni“ v české společnosti, kde se s ním většinou pojí značně pejorativní konotace. V negativním významu (ve spojení s dalšími sděleními) je výraz používán také na webových stránkách SBD. Krom již zmíněného vyjádření tiskového mluvčího o „oplodňování cikánů“ lze poukázat kupříkladu na zveřejněné zkušenosti obyvatel domů ve správě družstva, které tito zaslali na výzvu SBD, v nichž jsou „cikáni“, například přirovnávání k parazitům či se o nich hovoří jako o osobách, které nepracují, nemají ani základní vzdělání, od třinácti let rodí děti atp. Domnívám se, že takové příspěvky mohou být pro osoby romského původu obtěžující, mohou zasáhnout do jejich důstojnosti.

Zmíněná výzva SBD k zasílání zkušeností s „cikány a nepřizpůsobivými obyvateli“, cílené zveřejňování negativních zkušeností s příslušníky romské menšiny či naprosto běžné používání výrazů „nepřizpůsobiví“ či „cikáni“ v pejorativním významu je bezpochyby způsobilé podporovat negativní nálady vůči romské menšině ve většinové společnosti. Neexistuje přitom žádný legitimní důvod pro zobecňující obtěžující vyjádření vůči etnicky vymezené skupině osob. Jsem přesvědčena, že takováto vyjádření mohou založit diskriminaci z důvodu romského původu ve formě obtěžování podle antidiskriminačního zákona.

MOŽNÉ PORUŠENÍ TRESTNÍHO ZÁKONÍKU A DALŠÍCH PŘEDPISŮ

Některá vyjádření zveřejňovaná družstvem (minimálně výše zmíněné výroky tiskového mluvčího o oplodňování) považuji za natolik závažná, že mohou založit nejen diskriminaci osob romského původu, ale jsou zároveň způsobilá naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů, konkrétně trestného činu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.

Dovoluji si Vás proto vyrozumět o tom, že jako provozovatel zmiňovaných webových stránek může být SBD za určitých okolností odpovědné za protiprávní obsah, který se na stránkách nalézá. Provozovatel sice není povinen dohlížet na obsah jím přenášených informací či aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace, bude ale za přenášený obsah odpovídat, pokud se dozvěděl o protiprávnosti ukládaných informací a neučinil potřebné kroky k jejich odstranění, anebo pokud mohl vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní. Takto může tedy být družstvo z pozice provozovatele webových stránek odpovědné jak za protiprávní obsah vytvářený, ukládaný a přenášený jím samotným (subjekty, které jednají jménem družstva), ale rovněž za problematické příspěvky případných dalších subjektů, obdrží-li upozornění.

ZÁVĚR

Vážený pane předsedo, považujte prosím můj dopis za upozornění na závadný obsah na webových stránkách SBD. Výše jsem zmínila některé nejvýraznější příklady obtěžujících příspěvků, které se na webových stránkách vyskytují. Jsem přesvědčena o tom, že jako odporující zákazu obtěžování podle antidiskriminačního zákona by jistě bylo možné zhodnotit i některé další, mnou nyní výslovně neuvedené případy.

Doporučuji Vám, abyste zajistil odstranění jak zmiňovaných problematických příspěvků, tak i případných dalších projevů, které jsou v rozporu s výše vymezeným zákazem obtěžování, a to jak z webových stránek SBD, tak případně ze všech dalších míst, na která ho SBD na internetu umístilo. Zároveň Vás žádám, abyste mě do 45 dnů od doručení tohoto dopisu vyrozuměl o tom, zda jste se rozhodl doporučení vyslyšet, či nikoliv.

Děkuji Vám za spolupráci.

Mgr. Anna ŠABATOVÁ, Ph.D.

veřejná ochránkyně práv

Příloha: Rovné zacházení a ochrana před diskriminací

Poznámka redakce: Originál písemného vyjádření veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové obsahuje poznámkový aparát odkazující na zdroje informací. Pro zajištění plné srozumitelnosti textu článku pro čtenáře redakce poznámkový aparát z originálu vyňala a pro publikování ve zpravodaji připravila základní text dopisu. Dopis také obsahoval výše uvedenou přílohu, s ohledem na rozsah ji v tomto vydání měsíčníku Krušnohor nepublikujeme.

Naše jednička - MUDr. Jan Cee

DSC 0005 

Zastupitelské dny

Každou první pracovní středu v měsíci vás očekávají zastupitelé ze Sdružení Mostečané Mostu.

Od 1500 do 1700 hodin jeden z nich v kanceláři tiskového mluvčího ve vstupní hale správy SBD Krušnohor (vchod 1), ulice Československé armády 1766, Most vyslechne připomínky a názory kteréhokoliv obyvatele města Mostu.

Zastupitelské dny 2018 - Využijte této příležitosti!

Stanovy sdružení

Stanovy Sdružení Mostečané Mostu k zobrazení zde.

Kontakt

Adresa

tř. Čs. armády 1766
434 01 MOST
Česká republika

Email

info@mostecane.cz