Chtěla bych poukázat na stav mostecké nemocnice a jenom tajně doufám, že nehovořím o stavu našeho zdravotnictví.

Podotýkám, že sama ve zdravotnictví pracuji  přes třicet let. Dalo by se tudíž předpokládat, že stav budu spíše obhajovat. Ale po mé krátkodobé hospitalizaci v mostecké nemocnici, která byla kdysi naší chloubou, nemohu chválit  téměř nic.

Než jsem k hospitalizaci nastoupila, musela jsem projít několika vyšetřeními, mimo jiné i oddělením RTG.

Zdůrazňuji, že jsem měla oteklou a bolavou nohu a špatně se mi chodilo.

V kartotéce  si mě zaregistrovali, dali mi  žádanku  a druhý list, se kterým jsem musela  sejít dvě patra do pokladny, a tam zaplatit 30 korun za CD. V pokladně  peníze převzali a  vystavili  potvrzení o zaplacení. S tímto potvrzením jsem musela opět vyjít dvě patra a pak konečně  na RTG. Řeknete, proč jsem nejela výtahem – ty jsou ale v takovém stavu (technicky i kapacitně) že kdybych čekala, jsem tam snad ještě dnes.  Tak s placením to je tedy vymyšleno parádně. Jděte si to s bolestí nohy (nebo čehokoliv jiného) zkusit.

Nestěžuji si na chování a přístup personálu, to v žádném případě. Ani  sestřiček, ani lékařů se určitě takto vymyšlený systém netýká - zodpovědný  je někdo úplně jiný, sedící pohodlně za úřednickým stolem.

Ležela jsem na oddělení od středy večer do soboty ,kdy jsem byla propuštěna do domácího ošetření.

Tři dny jsem měla ráno naprosto stejnou snídani. Dva dny jsme dostali k večeři bagetu. Vím, že jsem nebyla  ve výkrmném ústavu, ale trochu pestřejší strava, by jistě neuškodila – zvláště s ohledem na novou moderní kuchyň opravenou z evropských dotací. Umělohmotný hrnek s bílou kávou ke snídani po otevření páchne tak, že vás přejde chuť  se vůbec napít. Tolik ke stravování.

Hrůzné je, v jakém stavu jsou toalety?  Jedním slovem ostuda.  Více páchnoucí místa ve svém okolí jen těžko najdete. Tento stav nesouvisí ani s krádežemi baterií a splachovačů apod., dokonce si myslím, že se i uklízelo. Neskutečný smrad by zahnala nějaká vůně, taková, jakou používají všichni doma (tam jim  to určitě tak hrozně nepáchne). Jednorázové ručníky nenajdete, toaletní papír také ne. O mýdlu ani nemluvím – ve zdravotnickém zařízení prostě neexistuje. Stav společnosti se prý pozná podle stavu jeho veřejných záchodků a ty v nemocnici lze považovat za veřejné – no tak to nás tedy v hodnocení potěš pánbůh. Tolik k toaletám.

Postele na pokojích jsou omlácené, servírovací stolky  jsou opatřené vynikají ozdobou do nemocnice se zvláště hodící – rzí, noční stolky jen stěží otevřete. Vybavení pokojů určitě „přispívá“ k rychlému uzdravení. Když procházíte spojovacími chodbami v suterénu budov, je to pomalu o úraz.  V podlaze zejí díry, zdi jsou omlácené, omítka spadaná. Tolik ke stavu naší bývalé chlouby.

Nejsem v zásadě proti regulačním poplatkům. V nemocnici se platí sto korun za den.  Pro někoho málo, pro někoho mnoho. Musím se ale důrazně zeptat: „Mají z těchto peněz také něco pacienti mostecké nemocnice?“ Nebo je snad tento stav záměrný a nemocnice je určená k likvidaci?

Blanka Nešporová