Ostramo, Diamo, Geosan, Celio, Cement Lafarge a Čistá Ostrava jsou názvy, které se usadily v povědomí obyvatel mosteckého okresu (ale i za jeho hranicemi) v předchozích týdnech. Za usazení pojmů v myslích občanů může skutečnost, že do blízkosti jejich domovů byly dovezeny ostravské kaly (byť byly předtím upraveny do podoby „paliva“). Míra naštvanosti lidí, kteří se domnívají, že bylo jednáno za jejich zády, se nezmenšuje a možná v následujících týdnech ještě vzroste. Poslední vývoj naznačuje, že kaly možná v blízké budoucnosti dováženy ještě budou. Je jich totiž víc, než se původně předpokládalo.

Jen drobné připomenutí: Ostramo je bývalý chemický provoz, jehož laguny byly na konci loňského roku likvidovány. Diamo je státní podnik, který má na starosti realizaci zakázky vlády na likvidaci lagun. Geosan je firmou, jež se vytěžením materiálu z lagun bezprostředně zabývá, upravuje jej, nakládá do železničních vagonů, přepravuje prostřednictvím dopravce na Mostecko a následně upravuje lokality zbavené kalů do přijatelnější podoby (po mostecku bychom řekli, že dělá rekultivace). Celio je skládka rozkládající se mezi Mostem a Litvínovem (oficiálně leží na katastrálním území města Litvínova), kam se materiál z ostravských lagun vozil. Cement Lafarge je cementárna v Čížkovicích na Litoměřicku, v níž má být Geobal 4 (jak je „palivo“ z upravených ostravských kalů nazýváno) likvidován spálením s ostatními užívanými palivy (uhlím atd.). Čistá Ostrava je občanské sdružení, jež pořádně bouchalo do stolu a křičelo, že má již dost otálení vlády ve věci likvidace ostravských lagun. Čistá Ostrava je zároveň účelovým uskupením firem, které zajišťuje realizaci vládní zakázky na likvidaci lagun a změnu ekologicky poškozené lokality v území vhodném pro obnovu přírodního prostředí.

Další připomenutí: V Litvínově, Lovosicích, Litoměřicích, Teplicích a dalších místech proběhly v předchozích týdnech demonstrace nespokojených občanů. Těm vadí počínání vlády, která za pomoci státní správy (ústřední a krajské) vymyslela, že materiál z ostravských lagun bude upraven na palivo (Geobal 4), to bude převezeno na skládku (litvínovské Celio) a odtud dopraveno ke spálení v cementárně (čížkovický Lafarge Cement).

Severočeští občané se cítí podvedeni a s popsaným jednáním státní správy nesouhlasí. Ta totiž „neshledala zákonné důvody“ k tomu, aby takovému projektu zabránila.

...

Občanskou statečnost projevila náměstkyně mosteckého primátora HANA JENÍČKOVÁ (první místopředsedkyně hnutí Severočeši. cz, předsedkyně jeho poslaneckého klubu v Zastupitelstvu Ústeckého kraje a členka Sdružení Mostečané Mostu). Ta se ve dnech, kdy na Mostecko přijely z Ostravy první vlaky s Geobalem 4, vypravila se svými přáteli na železniční vlečku a odebrala z vagonů přijíždějících vlaků materiál za účelem jeho odborného zkoumání. Bylo ho dost – dvě velké sklenice na zavařované okurky (viz foto z titulní strany prosincového vydání Krušnohoru).

Hana Jeníčková tak vyslyšela „hlas lidu“, který říkal, že nemá důvěru k prověrkám materiálu provedeným v Evropské unii i u nás a požadoval nové zkoušky. Ty měly ujistit veřejnost o tom, že materiál i technologie jeho spalování jsou neškodné a lidské zdraví neohrožující.

Materiál nasbíraný do okurkových sklenic proto náměstkyně poskytla odborníkům a požádala je o provedení analýzy. O obavách z možného negativního působení Geobalu 4 na naše zdraví hovořila tehdy na zasedání mosteckého zastupitelstva také senátorka Alena Dernerová (Severočeši.cz). Ta je profesí lékařkou.

...

Paní náměstkyně, jak odborné zkoumání dopadlo? A kdo analýzu prováděl?

Zkoušky materiálu prováděl Státní zdravotní ústav a také Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, který má řádně certifikované laboratoře. VÚHU prováděl oficiální odběr na základě žádosti a ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí Ústí nad Labem.

Po podrobné kontrole všech výsledků a limitů vztahujících se k tomuto případu byly odborníky konstatovány čtyři základní závěry:

První: vzhledem k tomu, že palivo Geobal 4 je předefinováno na nebezpečný odpad a jako s takovým je při překládce ze železniční na silniční dopravu a také během skladování nakládáno, není důvod vznášet námitky. Je s ním opravdu nakládáno jako s nebezpečným odpadem.

Druhý závěr: v průběhu spalovací zkoušky organizované cementárnou Lafarge Cement Čížkovice bylo zjištěno, že je i tato část manipulace s materiálem zabezpečena podle platných povolení a pokud bude dodržen způsob přepravy v uzavřených kontejnerech až do Čížkovic, neměl by tento krok znamenat příliš velké nebezpečí pro životní prostředí Ústeckého kraje.

Třetí závěr: proti samotnému spalování v horizontální rotační peci cementárny není možno po odborné stránce cokoli namítat.

Čtvrtý závěr: samotné chemické složení paliva zjištěné při prováděných rozborech dokládá, že se skutečně jedná o nebezpečný odpad a jako s takovým je nutno nakládat. Současně chemické složení odpadu vyhovuje všem limitům, které má cementárna v Čížkovicích stanoveny pro spalování.

Konstatování odborníků, že jde o nebezpečný materiál, je nové. Ještě na podzim krajský úřad, který povolení k přepravě Geobalu 4 na Mostecko vydal, tvrdil, že materiál podle provedených analýz nebezpečný není, ale že se k němu máme všichni chovat tak, jako kdyby nebezpečný byl. Nyní je ale jeho nebezpečnost oficiálně potvrzena. Jak si tento rozpor vysvětlujete?

Problém vidím především v tom, že nebyl – a stále není – dostatek informací o tom, jaké je skutečné složení materiálu z ostravských lagun. Je zřejmé, že prováděné úpravy do podoby paliva Geobal 4 ovlivňují jeho vlastnosti a ty se mohou postupem času měnit – s největší pravděpodobností směrem k horšímu. Je tedy otázkou, jak dostupné informace krajský úřad hodnotil. Problém je také v tom, že povolení vydal, aniž se ptal samosprávy – tedy nás, zastupitelů Ústeckého kraje. Na jedné straně je pravdou, že se nás ptát nemusel, protože jde o výkon státní správy, kterou zajišťuje, na straně druhé si musel být vědom toho, že přeprava materiálu z ostravských lagun a jeho následná likvidace na území Ústeckého kraje spalováním může výrazně ovlivnit život zdejších lidí – a to i velmi negativně. Proto soudím, že se krajský úřad měl samosprávy ptát. Samospráva totiž nese politickou odpovědnost za to, co se v regionu děje. Za poslanecký klub Severočechů. cz mohu říci, že kdybychom věděli, co se chystá, že bychom se velmi rázně postavili proti.

Krajský úřad se hájil sdělením, že se na veřejnost neobrátil z toho důvodu, že rozhodoval v rámci takzvané nepodstatné změny k certifikátu vydanému již předtím Celiu a Lafarge Cementu. Krajští úředníci zdůraznili, že by veřejnost požádali o spolupráci jen v případě nutnosti projednat záležitost v rámci takzvané podstatné změny, kdy je nutno udělat také šetření vlivu na životní prostředí – EIA.

Takové vysvětlení považujeme za hru se slovíčky. Již samotná přeprava 110 tisíc tun materiálu z ostravských lagun na Mostecko a následný převoz z Celia do Čížkovic ke spálení je podle našeho mínění natolik velká akce, že měla být projednána v rámci takzvané podstatné změny. Přinejmenším za slušnost ze strany krajských úředníků bych považovala informování veřejnosti o této akci. Je to jen a jen o ochotě zpravovat občany o dění kolem nich, a té se krajským úředníkům výrazně nedostává, jak ukázal tento případ.

Nebezpečný Geobal 4 v již zmíněném množství 110 tisíc tun nyní leží v Celiu – tedy na lokalitě mezi městy Most, Litvínov a Lom, obcí Braňany a areálem chemických závodů, dokonce v těsné blízkosti vznikajícího jezera Most. Co to pro nás, obyvatele přiléhajícího území, konkrétně znamená?

Znamená to, že všichni musíme velice pozorně sledovat, jak se tento uložený materiál chová. Je nezbytné pečlivě monitorovat podmínky jeho uložení a skladování z hlediska nebezpečí požáru. Pokud dojde k zahoření nebo nekontrolovanému požáru skladovaného nebezpečného odpadu, hrozí zamoření širokého okolí vysoce toxickými polychlorovanými dibenzodioxiny a dibenzofurany.
Nekontrolovaný požár tohoto materiálu by znamenal vážné ohrožení nejen životního prostředí, ale i zdraví občanů. Celio má sice ve svém integrovaném povolení ke skládkování Geobalu 4 stanoveny podmínky monitorování teploty skládky, není však jisté, že realizace předepsaného měření bude dostatečná. Vzhledem k tomu, že Geobal 4 je v pevném stavu a bude na skládce skladován po dlouhou dobu šesti až sedmi let, hrozí nebezpečí, že dojde k postupné degradaci struktury tohoto paliva a postupnému odlučování prašných podílů. Chemické složení, jak už sama definice nebezpečného odpadu ukazuje, je z tohoto hlediska opět hrozbou pro životní prostředí i pro zdraví občanů. Bylo by proto dobré skládku a její okolí monitorovat z hlediska prašnosti a z hlediska chemického složení emitovaného prachu.

Pokud se prokáže, že v prašném spadu v okolí skládky dojde ke zvyšování obsahu polyaromatických uhlovodíků, což je nejsilněji zastoupená skupina látek z hlediska toxicity, polychlorovaných bifenylů, polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, bude nutno učinit příslušná opatření. Prašnost je podle nás nezbytné monitorovat po celou dobu skladování, protože v jeho průběhu bude nebezpečí zvýšené prašnosti narůstat.

Monitorování prašnosti je vhodné i z hlediska napouštění jezera Most a postupného zpřístupňování této lokality lidem pro rekreační účely. Úřady by si měly být jisté tím, že mohou tuto oblast pro veřejnost opravdu zpřístupnit. Vzdálenost skládky Celio od jezera Most není příliš velká a pravděpodobnost šíření toxického prachu do tohoto prostoru je proto velmi vysoká.

Co z těchto zjištění pro nás vyplývá?

Především to, že nesmíme skládat ruce do klína a o záležitost se neustále zajímat. Je to výzva nejen jen pro nás, politiky, ale také pro každého občana. Při provádění monitoringů musíme důsledně zjišťovat naměřené hodnoty a při jejich překročení – byť sebemenším – vyžadovat plnění doporučených hodnot s ohledem na nebezpečí šíření toxického prachu. V tomto směru jsme již uplatnili požadavek na krajském úřadu.

Jestliže se v průběhu času ukáže, že skladovaný či spalovaný materiál je lidskému zdraví nebezpečný, co bude dál?

Pokud státní správa, v tomto případě krajský úřad, okamžitě nezareaguje, pak nezbude nic jiného, než abychom se do toho energicky vložili. My, Severočeši.cz, jsme připraveni. V krajském zastupitelstvu budeme iniciovat jednání o požadavku, aby bylo okamžitě ukončeno spalování v cementárně a v co nejkratší době byla přijata potřebná bezpečnostní opatření v Celiu.

Budete mít pro prosazování takového požadavku oporu u ostatní politických stran zastoupených v zastupitelstvu kraje?

Po protestech obyvatel mnoha míst nepochybuji o tom, že příslušné usnesení bude přijato velkou většinou, ne-li přímo jednomyslně. Žádná politická strana působící v zastupitelstvu kraje si přece nevezme na zodpovědnost další zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva regionu.

Obyvatelé vyjadřují podezření z toho, že stát si s nimi zahrál povedené divadlo. Materiál z ostravských lagun vyvezl do Celia a zde zůstane již natrvalo, čímž bude ohrožovat životní prostředí. Jinými slovy řečeno: lidé vyslovují obavu z toho, že Geobal 4 nebude do šesti let v Čížkovicích spálen a zůstane v Celiu natrvalo…

V takovém případě by muselo dojít k jednání s vládou, aby vzniklý problém řešila. Vedení čížkovické cementárny však garantovalo, že Geobal 4 spálí a že tento proces je čistější než spalování hnědého uhlí.

Považujete za rozumné a ekonomické, že se materiál vozí z Ostravy na Mostecko a odtud do Čížkovic?

Rozumné a ani ekonomické se mi to nezdá. Vždyť na území Moravskoslezského kraje je hned několik cementáren. Odborníci ale tvrdí, že ta čížkovická je se svojí špičkovou technologií jediná v republice, která dokáže Geobal 4 spálit – a to bez dopadu na životní prostředí. Tvrdí, že provedené zkoušky při zvažování realizace záměru tento závěr jednoznačně potvrdily.

Jistě dobře víte, že lidem velice vadilo využívání železniční vlečky Podkrušnohorského technického muzea pro dojezdy nákladních vlaků z Ostravy vezoucích materiál z lagun. Tato vlečka má k Celiu nejblíže. Jaké je vaše stanovisko?

Jakmile jsem zjistila, že byla uzavřena smlouva na využívání vlečky Podkrušnohorského technického muzea k dopravě a manipulaci s kaly, neprodleně jsem svolala správní radu muzea a požadovala schválit návrh na okamžitou výpověď dopravci. To se stalo. Návrh byl okamžitě podpořen.
Lhůta výpovědi ale skončila až na Silvestra, takže se dopravci přece jen podařilo přepravit z Ostravy na Mostecko celý uvažovaný objem materiálu – tedy 110 tisíc tun. Obrátila jsem se také dopisem na hejtmanku Ústeckého kraje Janu Vaňhovou a vystoupila jsem na nejbližším jednání krajského zastupitelstva se žádostí o zastavení dovážení materiálů z lagun. K této problematice jsem ve stejném duchu vystoupila i na mimořádném zasedání zastupitelstva v Litvínově.

Hospodářské noviny v pondělí 23. ledna věnovaly celou úvodní stranu přílohy HN Byznys problematice ostravských kalů. Obsah titulku byl více než výmluvný: Likvidace jedů po chemičce Ostramo bude o miliardu dražší. Autoři článku Zuzana Kubátová a Petr Lukáč napsali, že původně nasmlouvané tři miliardy korun pro vládní ekologickou zakázku na sanaci lagun nestačí a že v areálu Ostrama bylo objeveno dalších 70 tisíc tun kalů, které se musejí zlikvidovat. Znamená to, že se dočkáme další přepravy těchto kalů do Celia a že daňoví poplatníci – my, občané – vládě připlatíme na ekologickou zakázku?

Odhalení Hospodářských novin je důkazem o tom, že projekt na likvidaci lagun nebyl dobře připraven a že sami odborníci, kteří jej zpracovávali, neměli dostatek informací. Pro mě osobně je naprosto nepochopitelné, jak mohlo být v průmyslové lokalitě Ostrama po předtím provedeném – údajně velmi rozsáhlém – průzkumu objeveno dalších 70 tisíc tun kalů. Na zmíněném průzkumu byl přece postaven projekt likvidace lagun! Nový „nález“ vyvolává otazníky. Stojí samozřejmě mimo projekt a bude muset být řešen. Jako předsedkyně poslaneckého klubu Severočechů.cz říkám na rovinu: Tentokrát nebude řešení už bez nás – obyvatel tohoto těžce zkoušeného kraje pod Krušnými horami.

Světově proslulý mostecký odborník Stanislav Štýs, označovaný za otce rekultivací, se v tisku vyjádřil v tom smyslu, že likvidace ostravských lagun způsobem, jak je prováděna, je správnou cestou a že životní prostředí Ústeckého kraje nebude negativně zasaženo. Jak si vysvětlujete jeho postoj, jenž je zcela odlišný od postoje severočeské veřejnosti?

Nijak. Je to jeho názor. Já tvrdím, že jako druhý nejpostiženější region jsme měli a máme svých problémů dost k řešení a nevidím jediný důvod, pro nás – občany, aby naše životní prostředí bylo ještě více a záměrně zatěžováno, a to ještě s nejistými koncovkami...

Rozmlouval a fotografoval:
Petr PROKEŠ