Před několika týdny jsem informovala, že jsme s kolegy odebrali vzorky přímo z překladiště. Mohla by sice padnout námitka, že nešlo o oficiální odběr, nicméně jsem vzorky poslala do renomované laboratoře. Současně probíhal i oficiální odběr, který prováděl VÚHU, a.s. za účasti ČIŽP Ústí nad Labem.

Mezitím se vesele navážely tuny kalů a čížkovická cementárna se chystá na jejich spalování. Mezitím protestovaly občanské iniciativy, psala se petice, ale vše s výsledkem nula, protože kšefty byly uzavřeny a jestli ostravské odpady zkomplikují náš život v regionu teď a v budoucnu nikoho kompetentního nezajímá. Jaký je závěr oficiálně provedeného rozboru? Dostala jsem ve shrnutí toto stanovisko:

Po podrobné kontrole všech výsledků a limitů vztahujících se k tomuto případu se konstatuje:

1. Vzhledem k tomu, že palivo je předefinováno na nebezpečný odpad a jako s takovým je s ním jak při překládce tak i během skladování nakládáno, není možno vznášet žádné námitky.
2. Podle toho, co viděl zástupce VÚHU - v průběhu spalovací zkoušky organizované cementárnou Lafarge  Čížkovice - je i tato část manipulace zabezpečena podle platných povolení a pokud bude dodržen zvláště způsob přepravy v uzavřených kontejnerech až do Čížkovic, neměl by tento krok znamenat příliš velké nebezpečí pro životní prostředí kraje.
3. Proti samotnému spalování v horizontální rotační peci cementárny není možno po odborné stránce cokoli namítat.
4. Samotné chemické složení paliva - nebezpečného odpadu – zjištěné při prováděných rozborech pouze dokládá, že se skutečně jedná o nebezpečný odpad a jako s takovým je nutno s ním nakládat. Současně chemické složení odpadu vyhovuje všem limitům, které má cementárna Čížkovice stanoveny proto, aby ho mohla spalovat. Což se stane.

Vzhledem k tomu jaké je chemické složení paliva – nebezpečného odpadu – skladovaného na skládce Celio, bylo by vhodné, spíše je možno dokonce říci nezbytné:

1. Pečlivě monitorovat podmínky uložení a skladování na skládce z hlediska nebezpečí požáru. Pokud dojde k zahoření nebo nekontrolovanému hoření skladovaného nebezpečného odpadu, hrozí nebezpečí zamoření širokého okolí vysoce toxickými PCDD/F – polychlorovanými dibenzodioxíny a dibenzofurany. Nekontrolovaný požár tohoto materiálu by znamenal vážné ohrožení nejen životního prostředí ale i zdraví občanů.  Celio má sice ve svém IPPC (integrovaném povolení) stanoveny podmínky monitorování teploty skládky, není však jisté, že realizace předepsaného měření bude dostatečná.   Vzhledem k tomu, že palivo je v pevném stavu a bude na skládce skladováno po dlouhou dobu : 6 - 7 let, hrozí nebezpečí, že dojde k postupné degradaci struktury paliva a postupném odlučování prašných podílů. Chemické složení paliva, jak už sama definice nebezpečného odpadu ukazuje, je z tohoto hlediska opět hrozbou jak pro životní prostředí, tak i pro zdraví občanů. Bylo by proto dobré skládku a její okolí monitorovat z hlediska prašnosti a z hlediska chemického složení emitovaného prachu. Pokud se prokáže, že v prašném spadu v okolí skládky dojde ke zvyšování obsahu polyaromatických uhlovodíků – nejsilněji zastoupená skupina látek z hlediska toxicity, polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuránů, bude nutno učinit příslušná opatření. Prašnost je podle nás nezbytné monitorovat po celou dobu skladování, protože v průběhu doby skladování bude nebezpečí zvýšení prašnosti narůstat.
2. Monitorování prašnosti by bylo vhodné i z hlediska napouštění jezera Most a postupného zpřístupňování této lokality pro rekreační účely.  Úřady by si měly být jisté, že mohou tuto lokalitu pro veřejnost otevřít.
3. Vzdálenost skládky Celio od jezera Most není příliš velká a pravděpodobnost šíření toxického prachu je vysoká.

V letošním roce bude dokončeno napouštění jezera. Jezera, které je opravdu v těsné blízkosti skládky Celio a skladované zde kaly mohou způsobit řadu problémů. Za situace, která je, kdy se nezdařilo zabránit dovozu kalů a jejich spalování musíme důrazně vystoupit především na kraji s požadavkem dodržování častého, pravidelného a důsledného monitoringu a měření kalů na skládce. Obracím se proto na hejtmanku ústeckého kraje se žádostí na provádění těchto kontrol. Co ale také nemůžeme pustit ze zřetele jsou další zatím nedořešené kaly v Ostravě a v Polsku. Protože budeme-li zticha můžeme se dočkat dalšího pokusu o dokonání nechutností a další „exportu“ sem, do našeho regionu. A to nelze dopustit.

JUDr. Hana Jeníčková

1. místopředsedkyně hnutí Severočeši.cz