Vládou prosazovaný Registr národního zdraví se nezamlouvá senátorce Aleně Dernerové (Severočeši.cz), která je lékařkou. Proto se svými kolegy ze Senátu zpracovala a podala ústavní stížnost. Oznámila to v rozhovoru pro Český rozhlas 1 – Radiožurnál.

Z dotazů Radiožurnálu vyznělo, že stát bude díky Registru národního zdraví vědět vše o každém pacientovi, ale i o lékaři. Budou to například informace typu jakou nemocí pacient trpí, kolikrát chodí k lékaři, kdo tím lékařem je a podobně.

Zmíněný registr má být součástí Národního zdravotnického systému, jehož existenci má garantovat zákon o zdravotních službách. Ten byl projednán v obou parlamentních komorách – v Poslanecké sněmovně i Senátu. Právě proti tomuto zákonu míří ústavní stížnost.

ZPRAVODAJKA

Alena Dernerová v rozhovoru zdůraznila, že byla zpravodajkou zákona o zdravotních službách. Proto musela jeho text dopodrobna prostudovat a vládou navrženou legislativní normu senátorům objasnit. Znění zákona tedy zná do sebemenších detailů.

To platí samozřejmě i o uvažovaném Registru národního zdraví. „V Senátu jsem proti němu kriticky vystoupila,“ sdělila senátorka rozhlasovým posluchačům.

PŘIPOMÍNKY BEZ ODPOVĚDI

Uvedla, že v rámci projednávání návrhu zákona vznášela připomínky a dotazy vůči ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi. „Protože připomínky vznesené v Senátu nebyly respektovány, dokonce na ně nebylo druhou stranou ani odpovězeno, tak jsme se dohodli, že podáme ústavní stížnost,“ oznámila Alena Dernerová.

Vychází mimo jiné i ze stanoviska Parlamentního institutu. „Jednoznačně říká, že takový Národní zdravotní informační systém v této podobě, jak by měl být u nás zřízen, není dobrý,“ řekla senátorka. Vadí nejen objem zpracovávaných dat, ale i podezření, že nejsou zajištěna proti zneužití. Toto podezření umocňuje fakt, že se na zpracování znění zákona vůbec nepodílel Úřad na ochranu osobních údajů. „Nebyly tedy žádné konzultace,“ zjistila senátorka. Podle jejího vyjádření ministerstvo zdravotnictví informovalo tento úřad o popsaném záměru až nyní – tedy v době, kdy se již předpokládá zřízení registru. Aleně Dernerové potvrdil jí zjištěné skutečnosti odborník z Úřadu na ochranu osobních údajů.

PODEZŘENÍ NA ZNEUŽITÍ

„V Česku se dá zneužít všechno – tedy i data uložená v registru. Jsou to choulostivé informace o pacientech od ošetřujících lékařů,“ zdůraznila senátorka.

V čem spatřuje riziko? „Nevíme, jak bude systém ohlídán, data budou na internetu dostupná. Proto jsme se v Senátu zeptali na to, kdo bude mít přístup k těmto datům. Dozvěděli jsme se, že několik spolehlivých úředníků ministerstva,“ sdělila Alena Dernerová. Podle ní je to naprosto nedostatečné zajištění informací. V databázi mohou být (a zřejmě taky budou) zdravotní karty pacientů, ty obsahují citlivé údaje o zdravotním stavu pacienta. Hrozí zneužití takových údajů.

Senátorka v této souvislosti uvedla příklad případu, který by mohl nastat. Hlásíte se do výběrového řízení na obsazení pracovního místa a ten, kdo výběrové řízení organizuje, by si o vás zjistil údaje právě z Registru národního zdraví. Dozvěděl by se třeba, že jste měli před lety psychické, sexuální či jiné problémy, nebo že jste strávili nějakou dobu na psychiatrickém oddělení nemocnice (kupříkladu z důvodu pracovního vyčerpání). Získání takových informací by mohlo ohrozit vaši účast ve výběrovém řízení, přesněji řečeno asi by skončila. „Protože se v České republice využívá a zneužívá opravdu všechno, tak máme důvodné podezření, že právě toto může nastat,“ zdůraznila Alena Dernerová.

BEZ POJISTKY

Na otázku Radiožurnálu „Myslíte si, že by ministerstvo zdravotnictví takto riskovalo s  citlivými údaji?“ měla senátorka zcela jasnou odpověď: „Pojistku jsme v návrhu zákona žádnou nenalezli.“

Podle ní není nikde řečeno, kdo bude zodpovídat za ochranu dat a zajišťovat, aby se nedostala do nepovolaných rukou, či přímo mimo systém. „Nevěřím řečem o tom, že bude pár lidí, kteří budou registr hlídat. Hackeři se nabourají kamkoliv.“

Alena Dernerová se myšlence na existenci registru nebrání, má ale svoji konkrétní představu: „Udělala bych registr, který by neměl tolik citlivých údajů.“

Dodala, že v tomto státě máme již „šílené kvantum registrů“, a nyní se má jejich počet ještě zvýšit o tento obrovský registr. Existují například již registry onkologických pacientů, různých dárců atd.

Senátorka vyslovila také další obavu: „Když by lékař zapomenul do tohoto registru zanést, co po něm bude požadováno, tak má být perzekuován.“ Proto pokuty jsou ústavní stížností rovněž napadeny.

Alena Dernerová se zároveň bojí zneužití rodných čísel občanů. Ty mají sloužit jako „spojovací můstek“ s registrem.

Text a ilustrační foto: Petr PROKEŠ

Zdroj: Krušnohor